|
| |
|
|
Znormalizované muzeum. Ideologie v dokumentaci a prezentaci muzea v Písku
DUDA, Zdeněk
Práce vychází z institucionálního přístupu ke studiu muzeálního fenoménu v minulosti. Soustředí se na vykreslení jednoho konkrétního místa ve světě českých muzeí v době státního socialismu a jeho podoby za Pražského jara a v prvních letech normalizace. Tímto místem je někdejší Oblastní/Okresní a dnes Prácheňské muzeum v Písku, které právě tehdy napsalo jednu z nejzajímavějších kapitol své historie. Cílem práce je vymezit a popsat obsahy dokumentační a prezentační činnosti píseckého muzea v předmětném období. Zohledňována je přitom dobová normativní a metodická literatura i vztah této činnosti k dobové politice a ideologii. Práce se opírá o rozbor zejména dobových výročních zpráv muzea, různých příležitostných tisků a publikací, novinových zpráv, muzejní dokumentace a evidence, ale také příslušné dobové odborné a metodické literatury. Záměrem je přiblížit nejen osudy jednoho konkrétního muzea, ale prostřednictvím případové studie se vyslovit k roli a místu českých muzeí ve společnosti, která sebe samu označovala za socialistickou. Předmětem zájmu v této práci je především oblast těch aktivit muzea, které souvisely s plněním vymezené úlohy a funkce. Stranou až na pár výjimek zůstaly otázky řízení a kontroly muzea ze strany nadřízených orgánů, recepce muzea a jeho aktivit širší veřejností, stejně jako vztah muzea a jeho produkce a činnosti k naplňování muzeálního fenoménu.
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.